Jak uvažuje člověk, který byznysu dává smysl i tempo? Pavel Žůrek popisuje přístup, jenž ladí intuici s daty a energii posílá tam, kde opravdu pracuje: k zákazníkům, týmu a rozhodnutím. V rozhovoru poodkrývá, jak proměnit nejistotu v náskok, nastavit tempo růstu a které tři otázky si položit dřív, než rozpočet dostane další nulu.
„Pokud vám někdo v online marketingu slibuje jistotu, mám pocit, že byste si ho měli proklepnout minimálně 2krát.“
Mohl byste se na úvod čtenářům krátce představit? Jak jste se dostal ke své současné profesi a k založení agentury Tollar?
K marketingu jsem se dostal přes práci v jedné z největších mediálních agentur v Česku. Byla to skvělá škola. Postupně ale přicházely poptávky na spolupráce a protože mi v žilách koluje krev podnikatele, vydal jsem se na volnou nohu.
V létě 2023 jsme pak s kolegou Martinem Suchardou založili agenturu Tollar. Věnujeme se hlavně marketingu pro služby a B2B segmentu, ale oba máme kořeny v e-commerce, takže umíme velmi dobře i toto odvětví.
A Tollar byl přirozeným krokem vpřed. Zaměstnanec → freelancer → jednatel firmy. A dnes pomalu přidáváme vlastní projekty. Firma je pro mě také výrazem životního posunu. Z OSVČ sólisty v lídra a týmového hráče. V podnikání se cítím dobře a rád vytvářím kolegům a také klientům prostor pro růst.
Máte za sebou řadu úspěchů, čemu za to vděčíte? Co Vás posouvá dál?
Děkuju, že to tak vnímáte. 🙂 Cítím se dobře, dělám to, co mě baví a možná právě díky tomu ke mně přirozeně přicházejí projekty a lidé, se kterými je moje cesta příjemná.
Na druhou stranu vím, že všechno je pomíjivé. Snažím se proto zůstat pokorný, přijímat věci tak, jak přicházejí, a pracovat s nimi soustavně dál.
Mě osobně posouvá to, že můžu přispívat k růstu českého podnikání. Přál bych nám všem, abychom se v tom, co děláme, cítili dobře. K tomu samozřejmě patří i konflikty nebo chyby, ale když je člověk přijímá s nadhledem a jako lekce, zjemňuje se tím tlak na výkon.
Jako podnikatel rád pracuji s penězi a s většinou klientů máme nastavený férový princip, když se daří jim, je to u nás zohledněno, protože máme lví podíl na úspěchu, ale i naopak. Ve slabších obdobích odměnu uzpůsobujeme – jsme jednoduše dlouhodobý a týmový partner.
Vím, jak důležité je, aby peníze proudily směrem k nám i od nás. Lakota v podnikání nemá moc prostoru pro úspěch. Investuji do projektů, sleduji finanční trhy, ale nejvíce investuji do sebe. Vzdělávání, cestování i osobního života. Peníze mají obrovskou moc, kterou jsme jim sami dali. Proto s nimi pracuji vědomě a s velkým respektem.
V čem podle Vás spočívá podstata ‚business thinking‘?
Pokud mám sdílet svůj pohled, business thinking je o schopnosti vystoupit z komfortní zóny. Umění se odlišit. Nehledat viníky, ale příležitosti. Když budu přemýšlet, proč má soused zelenější trávník, nehnu se z místa. Ale když začnu pečovat o ten svůj, věci se dají do pohybu.
Také tvorba je nezbytnou součástí podnikání a posunu. Věřím, že není nutné se udřít k vyhoření. Umět pracovat chytře a ve správný moment zabrat je stejně důležité jako se umět zastavit, nadechnout a zhodnotit směr.
Business thinking je i o intuici. V Česku je spousta skvělých lidí na spolupráci, ale na nás je poznat, kdo je pro nás investicí a kdo ne.
A v neposlední řadě je to celoživotní proces. Umět se v čase přizpůsobit a nezapomínat přitom na seberozvoj, který nás posouvá dál.
Co pro Vás konkrétně znamená myslet v širších souvislostech byznysu v praxi?
Jít za okraj dosažitelného. Mně osobně k tomu pomáhá odlišnost a rozmanitost jednotlivých odvětví, se kterými pracuju. Díky tomu můžu klientům otevírat nové obzory a přidávat pohledy, které by je v rámci jejich bubliny často nenapadly.
Přes 10 let jsem součástí byznysů jiných podnikatelů, ať už šlo o velké korporace, nebo menší firmy. A nikdy jsem nevstupoval do spolupráce jen jako markeťák, ale jako partner, který pomáhá uchopit směr.
Je to trochu jako tahání za nitky, když víte, kdy a za kterou zatáhnout, často dokážete urychlit růst a předejít chybám, které by jinak přišly. Právě díky vlastní zkušenosti možné chyby dokážu předvídat a eliminovat.
Je to něco, co máme v sobě, nebo se to dá naučit?
Sportuju celý život, od fotbalu až po ashtanga jógu, které se věnuju poslední čtyři roky. A jedno vím jistě:
Talent je nám k ničemu, když člověk neumí máknout. 🙂
„Když budu přemýšlet, proč má soused zelenější trávník, nehnu se z místa. Ale když začnu pečovat o ten svůj, věci se dají do pohybu.“
Jaké znalosti nebo dovednosti jsou pro business thinking důležité?
Schopnost vidět věci v souvislostech a dívat se dál než na zítřejší výsledek. Základ je mít přehled o číslech, rozumět financím a umět si vyhodnotit, co opravdu přináší výsledky. Stejně důležité je ale i umění klást si správné otázky, naslouchat a nebát se jít proti proudu, když to dává smysl.
Důležitá je i schopnost rozlišovat, kdo a co je pro nás přínosem a co nás naopak brzdí. Nechat se vtáhnout do hry sebeklamů. A k tomu potřebujeme kombinaci zkušeností, intuice a otevřené mysli.
A v neposlední řadě je to disciplína. Můžeme mít sebelepší nápady, ale bez systematické práce, ochoty učit se a schopnosti adaptovat se na změny to jde těžce.
Měl jste nějaký moment „aha, tak takhle to funguje“?
Určitě ano. V posledních letech to byl moment, kdy jsem přijal prvního kolegu a pochopil, že nemusím být na všechno sám. Zjistil jsem, že jsou tu šikovní lidé, kteří odvádějí svou práci skvěle a já se tak můžu věnovat rozvojovým věcem ve firmě. Jako například věnovat maximum času tomuto rozhovoru, kde jsem si jistý, že před pár lety bych tento rozhovor nikdy nedokončil. Ale všechno má svůj čas. 🙂
Pustit pocit kontroly není vůbec jednoduché, ale pokud má projekt růst, není možné sedět na více židlích. V té době jsem už kapacitně jel „přes“, únava byla znát a fungoval jsem v módu, kdy jsem vlastně zaměstnával právě sám sebe. Absolutně žádný čas na růst – jen práce, práce, práce, která vytvářela další práci. A výsledkem byly peníze, se kterými jsem nemohl pracovat dál.
Tohle je podle mě silné téma, které vidím často jak u podnikatelů jednotlivců, tak u manažerů větších firem. Strach předat odpovědnost dál. Jenže tohle „riziko“ má obrovskou odměnu. Můžete totiž zjistit, že věci fungují i bez vás a to je podle mě skvělé, protože to ukazuje, že je čas jít dál a zapojit se jinde.
Zažil jste nějaký fuckup, kdy to opravdu nevyšlo?
„Naštěstí“ ten největší průšvih přišel ještě v době, kdy jsem pracoval v mediální agentuře a měl na starost social media pro globální francouzskou společnost zaměřenou na kosmetiku a produkty osobní péče. V portfoliu mají přes 30 velkých značek.
Měli jsme jednu reklamní kampaň s rozpočtem kolem 500 000 Kč, která měla běžet celý měsíc. Já jsem ale místo měsíčního rozpočtu nastavil denní. Výsledek si asi dokážete představit. 😀
Od té doby jsem v nastavení kampaní extrémně obezřetný a musím říct, že až na drobnosti, které jsme vždycky rychle vyřešili, se mi (nám) velké fuckupy vyhýbají.
V čem je podle vás business thinking pro podnikatele klíčový?
Protože podnikání není jen o tom, že přijdu v určitý čas do práce, odvedu, co mám, a jdu domů. To je spíš model podnikatele, který zaměstnává sám sebe. Není na tom nic špatného, ale v takovém případě se nebavíme moc o business thinking.
Podnikatel, který přemýšlí v širším kontextu, dokáže lépe odhadnout rizika, využít příležitosti a dělat rozhodnutí, která mají dlouhodobý smysl. Navíc se tím učí neřešit jen problémy, ale hledat i nové cesty a to je podle mě rozdíl mezi tím, kdo jen „udržuje provoz“, a tím, kdo opravdu roste.
Jak se podle Vás změnilo uvažování o byznysu v posledních letech, zejména v online prostředí?
Byznys se stal rychlejší, otevřenější a víc transparentní. Díky online prostředí už nejde tolik věcí „schovat“, zákazníci mají okamžitý přístup k recenzím, zkušenostem ostatních i ke konkurenci. To vytváří tlak na kvalitu služeb, ale zároveň dává obrovskou příležitost těm, kteří hrají férově a dlouhodobě.
Vnímám také posun k větší specializaci. Dřív stačilo být „dobrý ve všem“, dnes vyhrává ten, kdo má jasně definovanou hodnotu a dokáže ji srozumitelně komunikovat.
Co ještě vnímám, tak je rostoucí náročnost na autenticitu. Marketingové fráze nefungují jako dřív – naštěstí 🙂. Funguje opravdovost, schopnost přiznat chybu a ochota se zlepšovat. Myslím, že to je zdravý směr, protože nás to všechny nutí být lepšími nejen v byznysu, ale i jako lidé.
„Doporučil bych umět si dát stranou vlastní přesvědčení o pravdě a být otevřený změně.“
Jakým způsobem přemýšlíte o růstu e-shopů a firem, se kterými spolupracujete?
Jako první začínáme představami z obou stran. Míval jsem tendenci klientům nastavovat vysoká očekávání a někdy jsem je tlačil do situací, které jim nebyly příjemné. Dnes vím, že růst by měl vycházet z potřeb a cílů samotných podnikatelů a mým úkolem je je v tom podpořit a přinášet nové možnosti.
Celý tenhle proces ale dáváme do pohybu až ve chvíli, kdy cítíme, že spolupráce bude prospěšná pro obě strany. Čas nás všech je omezený 🙂 a proto vyhledáváme spolupráce, které dávají smysl. Pro klienta i pro nás.
Jak postupujete, když přijde nový klient a hledáte jeho růstový potenciál?
Základem je naše vstupní analýza, která probíhá formou workshopu. Slouží k tomu, abychom z majitelů, klíčových zaměstnanců i vybraných zákazníků získali maximum informací.
Sezení jsou různě dlouhá a vždy přizpůsobená konkrétnímu typu podnikání a i tak se snažíme být maximálně efektivní. Zpětná vazba od klientů je zatím nad očekávání.
Velkou hodnotu vnímáme v konfrontaci toho, co si myslí majitelé firmy, oproti tomu, co vnímají kolegové a hlavně zákazníci. Často to bývá silné zrcadlo a impulz ke změnám, které nejsou postavené jen na pocitech nebo domněnkách, ale na reálných datech a vhledech.
Tyto informace následně zpracujeme a klientovi předkládáme jasný a srozumitelný obraz o směru i příležitostech, které může využít.
Růstový potenciál ale ve finále vždy vychází z podnikatele samotného – jak už jsem zmiňoval výše. My nikoho do ničeho netlačíme. Otevíráme možnosti a obzory. A když to s klientem rezonuje, vzniká z toho dlouhodobá a smysluplná spolupráce.
Jak velkou roli hrají při Vašem rozhodování data a analýza oproti intuici?
Pro mě jsou to dvě strany jedné mince. 🙂 Intuice mi ukazuje směr a to, co má smysl. Data mi dávají oporu, že jdeme správně, a pomáhají mi věci zhmotnit do konkrétní podoby. Nedokážu si představit fungovat jen s jedním. A je to vůbec možné? Vlastně ano, ale za jakou cenu.
Data bez intuice jsou slepá. Můžete mít perfektní tabulky, ale bez citu pro kontext minete podstatu. Zažil jsem to u některých spoluprací. U většiny z nich jsme našli balanc, ale například u jedné firmy z Liberce, která se zaměřovala na designová svítidla, to nebylo možné a spolupráci jsme museli ukončit.
Intuice bez dat je naopak risk. Nechat se unést nápadem, který se na číslech rozpadne. Za více než deset let v byznysu jsem denně svědkem toho, že největší výsledky přicházejí, když obojí spolupracuje.
Jakou roli v tom hraje podle Vás odvaha riskovat?
Vědomá odvaha riskovat je mi příjemná, ale musíme si být jistí, že podnikání druhé strany je natolik stabilní, aby si mohlo dovolit riziko podstoupit.
Například u reklamních kampaní často cítíme potenciál (intuice podložená daty z PPC kampaní) a dohodneme se, že místo 100 000 Kč investujeme 300 000 Kč, protože podle dat vidíme, že to má smysl. K tomu ale potřebujeme jistotu, že to firmu nepoloží, pokud by to náhodou nevyšlo.
Na druhou stranu, u těchto kroků držíme věci pod kontrolou. Když se výkon kampaní nevyvíjí podle představ, pracujeme na co nejrychlejší nápravě.
A upřímně… pokud vám někdo v online marketingu slibuje jistotu, mám pocit, že byste si ho měli proklepnout minimálně 2krát. 🙂
Můžete uvést konkrétní příklad, kdy změna přístupu k marketingu a strategii přinesla zásadní obrat?
Jasně, můžu zmínit firmu o zhruba 8 lidech, která se věnuje prezentacím exkluzivních nemovitostí. Nejde o realitní kancelář, abych někoho neuvedl v omyl. Stabilní firma, kterou zaujala naše reklama na sociálních sítích, kterou využíváme jako jeden z akvizičních kanálů.
Prošli jsme si naším klasickým kolečkem: vstupní analýza, vyhodnocení nasbíraných dat a informací, změna komunikace a spuštění PPC kampaní.
Během dvou měsíců jsme museli kampaně zastavit, protože neměli kapacity na odbavení poptávek. Jsou to šikovní lidé, ale neuměli se na webu „prodat“. Teď pracují na posílení struktury firmy a nabírají nové kolegy, aby, až do toho znovu pořádně šlápneme, na to byli připravení. My jsme u toho pořád a konzultujeme, co bude nutné nastavit, aby byl růst dlouhodobý a nemuseli jsme kampaně znovu vypínat.
„Data bez intuice jsou slepá. Intuice bez dat je naopak risk.“
Máte tip na něco jednoduchého, čím může každý podnikatel začít, aby rozvíjel své byznysové myšlení?
Začal bych tím, že si člověk udělá odstup od své každodenní rutiny a podívá se na svůj byznys zvenku. Položit si pár základních otázek: Proč to dělám? K čemu to má vést? Co z toho mám já? Atd.
Další krok je naslouchat. Zákazníkům, týmu i lidem z jiných oborů. Často právě odtud přicházejí nové nápady a příležitosti.
A nakonec bych doporučil umět si dát stranou vlastní přesvědčení o pravdě a být otevřený změně. To je podle mě ta nejjednodušší i nejtěžší věc, se kterou může každý začít už dnes.
A pokud bychom to vzali konkrétně u majitelů e-shopů, jaký by měl být první krok?
Myslím, že tuhle radu už zmínilo hodně odborníků přede mnou, ale opakování je matka moudrosti. 🙂
Sedněte si a podívejte se na svůj e-shop očima zákazníka. Ne jako majitel, který ví, kde co má, ale jako někdo, kdo přišel poprvé a má udělat objednávku. Najednou uvidíte spoustu věcí, které vám přijdou „normální“, ale zákazníkovi komplikují cestu k nákupu.
Jakmile od majitelů slyším „vždyť je tam všechno jasné“, vím, že je to problém. A pro nás zároveň příležitost pustit se do práce.
Začněte s otázky: Proč u nás lidé nakupují? Proč by měli nakupovat víc? Co jim v tom brání?
Odpovědi bývají často silnější než jakákoliv složitá analýza. A pokud do toho zapojíte třeba umělou inteligenci, aby vám dala zpětnou vazbu na projekt, je klíčové umět se správně ptát, jinak dostanete jen omezenou a málo užitečnou odpověď.
Jak podle Vás změní business thinking rozvoj umělé inteligence a automatizace?
Umělá inteligence a automatizace nebudou jen nástroje, ale mindset shift. Přinutí nás přemýšlet, co je skutečně naše přidaná hodnota a co už můžeme přenechat strojům. Firmy, které AI přijmou, začnou méně řešit „jak to udělat“ a více „proč to děláme a jaký to má přínos“. Tímhle se uvolní kapacita na kreativitu, strategii a vztahy, tedy na oblasti, kde hraje klíčovou roli člověk.
Osobně jsem byl vždycky nakloněný algoritmům v Google Ads, Meta Ads, jelikož já jsem v roli mozku a strojové učení jsou ruce. Technologie sama o sobě nic nezmění, pokud se nezmění způsob, jak o ní přemýšlíme. AI nás může zrychlit a posílit, ale jen pokud s ní spolupracujeme vědomě a s jasným cílem.
Kdo nebo co Vás v podnikání a přístupu k práci nejvíce inspiruje?
Inspiruje mě jakákoli služba, která lidem skutečně ulehčuje život. Příkladem je pro mě Rohlik.cz: přesná ukázka mojí filozofie v praxi: jednoduchost, rychlost a reálná hodnota pro zákazníka. U lidí je to podobné, inspiraci hledám v knihách, rozhovorech, ve sportovních výkonech i u obyčejného pokecu u kávy. Důležité je být otevřený a připravený ji vnímat, kdykoli přijde. 🙂
Máte nějaké osobní motto nebo filosofii, které Vás provází v byznysu i osobním životě?
V životě věřím v hojnost – nejen tu finanční.
Umět dávat a zároveň se naučit přijímat je pro mě filozofie, díky které nestagnuji. A to mě naplňuje. 🙂
Kdybyste mohl dát jednu radu svému mladšímu já, jaká by to byla?
Proměnit strach v odvahu. Odvaha je na začátku všeho a pokud ji nenajdeme, ochudíme se o příležitosti, které nám život přichystal.
Z příběhu Pavla Žůrka je vidět, že business thinking není trik, ale postoj. Je to odvaha vystoupit z komfortu, pečovat o „vlastní trávník“, umět spojit intuici s čísly a férově sdílet výsledky. Peníze vnímat jako energii v pohybu, ne jako cíl. Delegovat, když má růst přijít. Zastavit se, nadechnout, podívat se na věci očima zákazníka a pak udělat další poctivý krok.
A tak dnes zkuste jediné: proměnit strach v odvahu. Položte si „proč“, naslouchejte, pusťte kousek kontroly a investujte do sebe i lidí kolem. Děláme-li to vědomě a vytrvale, růst není zázrak, ale důsledek. A právě tady začíná byznys, který dává smysl.
